Cooper : Vyhoštění - 4. Kapitola (povídka)

Cooper : Vyhoštění - 4. Kapitola (povídka)

Autor : Mickes (mickes@centrum.cz), publikováno : prosinec 2002

..................................................................................................................................................

Probral se až za několik hodin v malé místnosti, jednu stěnu tvořilo silové pole, které sice šlo projít, ale s takovou bolestní hlavy, na jakou do konce života nezapomenete.

Byl ve vězení, dosud nestál na téhle straně tedy ze vnitřku. Co ho ale doopravdy překvapilo bylo to, že vedle něj stál Generál Abe.

„Johne co jsi to prosím tě dělal?“

„Generále ten muž říkal, něco o tom, že jsem vyvolený a že mám najít Memorexe a já to udělám, pokusím se ho najít, mám jít tam, kde kdysi bývalo Cansas City“

„Johne neblázni to jsou nějaké lži a“

„Nejsou ten člověk kvůli tomu obětoval život a vy si myslíte, že to jsou jen lži, sice si nemyslím, že jsem vyvolený, ale měl bych toho Memorexe najít, vždyť to dlužím tomu muži, který se obětoval“

„Ale Johne to přece nejde ty jsi člen naší armády a nemůžeš si jen tak dovolit odletět musíš pracovat na vesnici Ritable a musíš poslouchat rozkazy“

John věděl, že má generál pravdu, ale přece jenom si myslel, že by měl toho memorexe najít. Po chvíli se ještě zeptal.

„Neexistuje nějaké řešení, třeba speciální rozkaz od generála ozbrojených sil“

„Ne to nejde opravdu ne, ale mám tu jedno dost extrémní řešení, které by se ti určitě nelíbilo“

„A jaké?“ ptal se Cooper.

„No,… že tě vyhostíme“

„To znamená, že se nikdy nebudu moci vrátit zpět?“

„Ano to bohužel ano, jen kdybys dokázal něco výjimečného, třeba zachránil život některému z našich pilotů“

„Nevím, a určitě neexistuje nějaké jiné řešení?“

„Neexistuje“. John se zahleděl do stropu, pravděpodobně přemítal o tom jestli neurčité řeči o Memorexovi mu stojí za kariéru v armádě a život s Ačmis.

Po dlouhé době se rozhodl „Dobře,udělejte to, ale chtěl bych mít nějakou jistotu, že se můžu vrátit“

Generál Abe odpovídá „ne to nepůjde Johne opravdu ne,prostě musíš odejít,téměř bez možnosti návratu, jediné co ti mohu dát je tvůj AirBoard“

Cooper se zase zadívál na strop.

„Dobře a nahrajte mi tam informace o člověku jménem Memorex a na palubním přístroji označte pozici místa kde bývalo Cansas City“

„Dobrá doufal jsem, že si to rozmyslíš, ale jak chceš“ potom zavolal na stráže „Otevřete, tento muž již není vězeň“. Přiběhli dva muži jeden nacvakal kód na ovladači a druhý přiložil ruku k přístroji snímajícímu otisky rukou. Vzzzzzzzzz silové pole zmizelo jako mávnutím kouzelného proutku.

„Máš hodinu na vyřízení si všech záležitostí, pak přijdi k startovací plošině 6“ „Ta přece neexistuje je jich jenom pět“ „Ale existuje,transport tě tam doveze“

„Tak jo, děkuju“

Rozloučení s Ačmis byla jedna z nejsmutnějších záležitostí v jeho životě, cítil se opravdu strašně, když opět nasedal do transportu, ale teď to bylo naposledy a dost možná, že už ji nikdy neuvidí. Utřel si slzu a pak řekl „Startovací plošina číslo šest hlasová identifikace John Cooper“ „Ano pane,je mi líto, že vás již nikdy neuslyším“řekl hlas,který všichni známe. „Uslyšíme“odpověděl John, ale jistý si tím nebyl, řekl to spíš aby ujistil sám sebe.

Dveře se rozevřely. Cooper uviděl generála Abeho a několik dalších lidí. Abe mu povídá

„Johne, vítám tě tady, je mi líto že tě už nikdy neuvidím“

„Uvidíte“pokusil se říci chladně,ale nepodařilo se mu to.

„Doufám Johne doufám“ promnul si bradku generál.

„No tak jakým způsobem se odsud dostanu?“

„Johne máme tu pro tebe pár speciálních věciček“ABE se otočil směrem ke krabici a naťukal tam číselný kód.Vzzzz krabice se otevřela,vyvalil se z ní bílý kouř. Generál z ní vyndal opravdu zajímavou věc, byl to AirBoard. Johnův AirBoard.

„Nechal jsem ti tam přidělat nové motory,teď to poletí alespoň 2 000 km/h a máš  tam celou mapu a na ní vyznačené místo,kde kdysi bývalo to Cansas city“.

„Děkuji vám pane děkuji mnohokrát“.

„Tak si to nasaď a běž“.

John uposlechl navlékl si složený AirBoard na záda „aktivovat tepelný štít“. A baťoh se po malých částech kovu začal měnit na brnění. Přímo na zádech se složilo i prkno.“AirBoard aktivace“ Klap prkno mu skočilo přímo pod nohy. A už se vznášel 20 cm nad zemí. Ohromné dveře před ním se začaly otvírat. „alfa,beta aktivace“ a už měl i pohon . Na obrazovce pod brněním se mu už začaly načítat informace.

„buch“

Dveře už byli otevřeny úplně. John vyrazil tunelem vpřed. Na konci tunelu byla ale jen zeď. Ve chvíli kdy by do ní měl narazit se opět ocitl v mlze. „hlasová identifikace John Cooper, Hlásím Odlet“ „Ano sbohem pane Coopere“ odpověděl hlas „3…2…1…vstup do prostoru. Cooper proletěl hologramem a silovým polem, skála opět vypadal jako by nebyla z kamene, ale jako by byla voda o proletělo skrze ní něco ve tvaru člověka. Cooper pod tepelným štítem nastavil směr na Cansas City.