..................................................................................................................................................

„Do prdele proč jsem to udělal???“ ptal se John sám sebe. Ale nejhorší bylo, že mu už nestačila odpověď „dlužím to tomu muži, kterého kvůli mně sejmuli“.

Aby zapomněl, pokusil se najít uspokojení v rychlosti „tak jo, kolik asi z těch novejch motorů vytáhnu?“. Zrychloval a cítil se stále mocnější. „Prásk“ přidal na nejvyšší rychlost, to prásk bylo ale poslední co uslyšel, protože jeho air-board překročil rychlost zvuku. Blahodárné ticho uklidnilo jeho napjatou mysl.

Od místa, kde kdysi bývalo Cansas City, zbývalo jen 4000 km, tedy dvě hodiny letu. „Bzink bzink“. „Co to bylo?“ zeptal se sám sebe Cooper. Okamžitě zadal do palubního počítače otázky. Ten na něj vyhrnul informace: Projektil z energetické magnetické pušky EMC 550, podle výpočtu přesnosti zásahu odhaduji, že šlo o pušku se psychonickým zaměřovačem. Šlo tedy o ostřelovací pušku EMC 555, která patří do standardní výbavy… To poslední slovo ani nemusel číst „Cyborgů řady ESIM, napůl lidí napůl robotů, tak to jsem v hajzlu, jen nechápu, jak to že mě nezasáhli již na první pokus“.

Cyborgové řady ESIM jsou roboticky upravení bývalí žoldáci z dob, kdy na světě neexistovala žádná pravidla. Byla to doba, hned po otevření krytů. Nikomu se nedařilo, jen jim ano. Potom co se podařilo uklidnit největší nepokoje, nebylo jejich práce tolik potřeba. A hlavně nikdo neměl dostatek peněz. A tak se za peníze, které velmi potřebovali, nechali podrobit pokusům. Vznikli tak Cyborgové řady ESIM. Ti nejhorší hajzlové, které můžete v tomto světě potkat. Jejich zbraní je energetická puška EMC 555, která je tak přesná, že trefí zrnko písku pohybující se rychlostí 1500 km/h, přidejte k tomu ten nejpřesnější zaměřovač, co byl kdy vynalezen a naprogramovanou preciznost robotů. Zůstali jim jejich špatné lidské vlastnosti a přibyli neuvěřitelné schopnosti. Teď se nechávají najímat na špinavou práci za ohromné peníze, protože jejich práce je čistá, takže zbohatlíci je používají na odstraňování nepohodlných lidí. Vždy se trefí, ať je cíl cokoli.

Cooper si najednou uvědomil, že ještě před tím než ho zasáhly projektily, ho přepadl podivný pocit. Něco mu říkalo, že by měl trochu ucuknout. Ano teď si to uvědomil, kdyby se nepohnul o 30 cm, tak by již neměl motory. Teď to odneslo jenom brnění, které je prakticky neprůstřelné. „sakra jak to?“ proletělo mu hlavou,ale nestihl o tom přemýšlet, protože jej přepadl zase ten stejně divný pocit. Najednou mu něco říkalo „doprava,doleva“ a aniž by si to pořádně uvědomoval uhýbal se jedné smrtící kulce za druhou. Stačil by jediný zásah do motoru nebo air-boardu a už by se roztříštil o pouštní písek. Teď si začal až nebezpečně věřit „vždyť oni mě nemohou trefit,Jupííííííííí“ Otočil se na jednoho cyborga, který od něj byl jen 4 km vzdálený a vypálil naváděnou raketu, jakých měl v air-board pět. Raketa po vteřině zasáhla cíl, ale to víc se do něj pustila palba. Problém však nastal v té vteřině před explozí. Smršť kulek vypálených z různých míst mu proděravěla motory, protože se nemohl soustředit a jeho podivné schopnosti ho jakoby opustili. Jestli mu prostřílí i air-board, tak spadne a při kontaktu se zemí se roztříští na malé kousíčky. „katapult,zachraná křídla“ Najednou se odpoutal od svého létajícího prkna. Z nohou mu vyšlehly na malou chvilku plameny a ze štítu se vysunul pár křídel asi tak jeden metr dlouhé. Air-board se rozmlátil o zemi, zatímco john letěl vzhůru, využívaje vztlaku, který vznikl pomocí ohromné rychlosti. Vylétl do výšky 6000 m nad zemí. A začal klesat, pokusil se letět úhlopříčně, tak aby padal dolů, nabíral přitom rychlost, ale aby se dostal co nejdál od ESIMů.

Řízení pomocí záchranných křídel mu moc nešlo. Přesto se mu podařilo dostat se do vzdálenosti 15 km od cyborgů. Teď letěl deset metrů nad zemí a čekal až mu dojde rychlost, tak že spadne na zem.

Když rychloměr ukázal: 50 km/h nedostačný vztlak. Cooper se naprosto narovnal a dal ruce k tělu. Křídla se automaticky zasunuly, aby se nepoškodili. Spadl. „skříp vrz“ ozývalo se odevšaď, kde se brnění otíralo o písek. Zastavil. „fůůůj tak to byla síla, Deaktivovat tepelný štít“. Vstal a všechno, které ho před chvíli chránilo se po malých částech kovu zase stahovalo do podoby batohu.

„Vzhůru do Cansas City!“.

„Ne tak rychle mutante“ Esim mu přiložil EMC 555 Ke spánku.