..................................................................................................................................................

Poznámka autora: Tento článek má sloužit k přiblížení způsobu taktování PC, nikoli jako návod!!! Využijte článek k tomu, abyste se přesvědčili, že zvýšit výkon dokáže i smrtelník a teprve, když se rozhodnete přetaktování uskutečnit, si kupte knížku, z níž se dozvíte podrobné informace.

Dobře si pamatuji, jak můj spolužák přišel s tím, že jeho bratr umí taktovat počítače a tím zvýšit výkon celého, tehdy pro nás herního systému. Trochu mě to zaujalo a když jsem se o nový způsob zrychlení herního stroje zabýval podrobněji, zjistil jsem, že to není až tak levný způsob vylepšení počítače. I bratr mého spolužáka musel nejdříve oddělat dva počítače, aby se mu to u třetího povedlo. Zlepšit výkon stroje se tehdy dal asi o 5 až 15 procent. Dnes jsem se po delší době k tomuto trendu vylepšování počítače vrátil a musím nechat, že dnešní počítače (oproti dřívějšku) jsou na taktování jako dělané a může se do nich pustit i běžný uživatel.

Než se pokusím čtenáře zasvětit do začátků vytáčení počítačů do vyšších otáček, musím je upozornit, že přes zjednodušení systému taktování i dnes hrozí totální odpálení počítače, v lepším případě některých komponent. Pokud se rozhodnete opravdu zlepšit váš stroj, musíte si uvědomit, že veškerá rizika nesete vy a rozděláním počítače či zasahováním do systému ztrácíte záruky od výrobce.

V počítači jsou dvě části, které určují rychlost počítače (je jich více, ale bereme v úvahu ty hlavní). Je to procesor a sběrnice FSB. Jinými slovy dvě hlavní komponenty vnitřku PC. Sběrnice FSB je součástí hlavní desky počítače a má svou rychlost (ovšem zase v MHz). Většinou je to 100 až 133 MHz. To by byla normální rychlost počítače, kdyby tu nebyl procesor. Procesor sám nemá žádnou rychlost, ale vlastní násobič. Ten zvyšuje frekvenci sběrnice.

Asi v tom máte trochu guláš, a tak si uvedeme malý a jednoduchý příklad. Když budeme mít sběrnici FSB o rychlosti 100 MHz, byla by to celá rychlost počítače a dnešní hry by se vám vysmály. A teď k té sběrnici přidáme procesor, který má násobič "9x". Jednoduchým vzorcem spočítáme rychlost celého systému: 100 x 9 = 900 MHz. Máme tedy dohromady počítač o rychlosti 900 MHz.

Bystřejší čtenáře napadlo, že zvýšit rychlost počítače jde dvěma způsoby. Buď změníme rychlost sběrnice, nebo zvýšíme číslo, kterým procesor tuto rychlost násobí. Složitější je to přes sběrnici, ale zase je to kvalitnější. Sběrnice je vlastně spojka mezi grafickou kartou, pamětí RAM a sloty PCI pro přídavné karty. Všechno zde jmenované má svou rychlost, která když je změněná nadělá neplechu. Tím, že změníme rychlost sběrnice FSB, změníme i rychlost pro tyto zařízení, a to jim nedělá moc dobře.

Pokud se rozhodnete měnit rychlost pouze násobkem procesoru, máte možnost se problémům s ostatními zařízeními vyhnout. Ovšem nevýhoda je, že pokud nemusíte měnit nastavení zbytku počítače, tak sice můžete mít našlapaný procesor, ale ten nebude mít co na práci, protože ho bude brzdit třeba pomalá paměť RAM nebo nestíhající grafika.

Pokud budeme měnit frekvenci procesoru, je jasné, že ho to nenechá chladným a naopak se začne mnohem více zahřívat. Jestli tedy někdy přemýšlíte nad tím, že by jste starou mršinu proměnili v novou mašinu, tak nezapomeňte pořídit (nebo spíše zařídit) pořádné chlazení. Pokud se procesor bude zahřívat, bude méně stabilní a nebo se rovnou spálí. Takže nezapomeňte na pořádný ventilátor. Když už se zvýší rychlost, bude se muset zvýšit i napětí. To lze udělat buď přímo na procesoru, nebo v BIOSU.

Pamatujte ještě na jednu věc a to je, že pokud nemáte ověřené informace jak váš procesor snáší vyšší hodnoty, musíte vše zkoušet a nejlépe (a hlavně nejbezpečněji) to lze zjistit malými, ale opravdu malými krůčky kupředu. Nemá tedy cenu se snažit změnit rychlost počítače z 500 MHz na 1000 MHz. Stejně tak to platí i s napětím. Například Durony dokáží měnit napětí po 0,25 V. Čím menší krůčky lze dělat, tím lépe pro systém. A jak poznáte horní hranici? Počítač začne být nestabilní nebo se kousne. V tu chvíli jste buď na maximu, nebo došla šťáva a je třeba zvýšit napětí, ale opatrně!

V tomto odstavci se budu zabývat pouze taktováním pomocí procesoru, protože druhý způsob by byl na samotnou knihu a hlavně se u něj nedá tolik zkazit jako u taktování přes FSB. Každý asi ví, jak vypadá procesor. Může být buď v socketu (políčko pro uložení procesoru), nebo může být ve slotu jako třeba zvuková karta. Říkám to proto, že asi budeme muset procesor vyndat ze základní desky. Pokud máte manuál od základní desky nebo od procesoru, rozhodně je budete potřebovat. Dnes se hodně procesorů vyrábí s uzamknutým násobičem. To znamená, že rychlost přes procesor nezměníme a budeme přeci jen muset šahat na sběrnici. Pokud násobič bude odemknutý, stačí spustit BIOS a začít se hrabat v násobiči. Těžko vám zde popíšu, co jak přesně udělat, neb je mnoho procesorů, mnoho základních desek… Není v ničích silách to všechno obsáhnout.

Na závěr bych chtěl odvážlivcům popřát hodně štěstí. A hlavně pamatujte, že i přes vyšší odolnost počítačů je stále možné je oddělat a poslat do kytiček. Nejdřív si zjistěte vše o vašem systému - to je samotný základ - a pak si teprve projděte co udělat, aby se něco změnilo. Pokud někdo chce taktovat počítač, musí mít jednu pevnou vlastnost, a to trpělivost. Jedině tak se dostanete k nějakému výsledku a nezatopíte si vaším PC v pokoji.

..................................................................................................................................................